ReBeL - ubytovací a školicí komplex - ubytování Boží Dar

Pobyty s programem - Ubytování - Boží Dar - Krušné hory - Česká republika - EU

Příroda

  • Rašeliniště
  • Blatenský příkop
  • Vlčí jámy
  • Klínovec

Historie

  • těžba kovů
  • Jáchymovský tolar
  • letecká bitva
  • Jáchymovské peklo

Sport

  • pěší a cyklistické trasy
  • nordic wolking
  • Adrenalin Park

Turistika

  • Štola Marie Pomocné
  • Rozhledna na Blatenském vrchu
  • Horní Hrad

mobil: 732 175 526, e-mail: rebel@www.bozidar.info

____________________________________________________________________________________________________

Kapitoly z historie Božího Daru

zdroj - Krajská knihovna Karlovy Vary - PhDr. Stanislav Burachovič

Těžba stříbra a cínu v oblasti Božího Daru

Založení Božího Daru úzce souvisí s těžbou stříbra a cínu. Území pozdějšího Božího Daru patřilo od roku 1424 českým pánům z Tetova. Po smrti Jiřího Viléma z Tetova připadlo Jiřímu z Poděbrad. Ten je v roce 1459 předal jako svatební dar své dcery Zdenky saskému kurfiřtovi Albrechtovi. Oblast Božího Daru se tak stala součástí saského panství Schwarzenberg. Po roce 1528 byla v regionu nalezena bohatá ložiska stříbrné rudy. O rok později, dne 13. května 1529, proto saský kurfiřt Johann Friedrich vyhlásil pro území severně od šlikovského Jáchymova kutací svobodu. V roce 1534 dostal Boží Dar horní řád. Rychlý rozmach dolování vedl k četným sporům o průběh státní hranice mezi Čechami a Saskem. Kurfiřt Johann Friedrich roku 1533 smlouvou s dědici pánů z Tetova region získal do svého vlastnictví. V témže roce byla z popudu schneebergských horníků zahájena výstavba obce Božího Daru podle předem stanoveného zastavovacího plánu. Podle pověsti se nová obec původně nazývala Wintersgrün. Název Boží Dar údajně vzešel z výroku saského kurfiřta Johanna Friedricha, jemuž horníci při jeho návštěvě Božího Daru roku 1546 nabídli k odpočinku sedačku ze stříbra. Panovník ji odmítl použít se slovy: „ Tento ušlechtilý kov je Vaším chlebem, je to dar Boží".

Prvotním způsobem těžby stříbra a cínu bylo povrchové dolování na výstupech rudných žil a rýžování v náplavech potoků. Podél říčky Černé západně od Božího Daru se zachovalo mnoho rýžovnických sejpů, pozůstatků někdejšího rýžování. Po vyčerpání snadno přístupných primárních ložisek horníci přikročili k hlubinné těžbě ražením štol a šachet. Vytěžené rudy se dále zpracovávaly ve stoupách, mlýnech, hutích a hamrech. Nejbohatší božídarskou stříbrnou šachtou byl kolem roku 1540 důl sv. Vavřince Export zušlechtěného surového stříbra a cínu z tzv. lesních cínových dolů v oblasti Boží Dar, Horní Blatná, Pernink, Abertamy a Hřebečná byl v 16. století velmi významný. S krušnohorským cínem se obchodovalo po celé Evropě.

Kromě stříbra a cínu se v okolí Božího Daru těžily také rudy železné, kobaltové a vismutové. V roce 1561 zde bylo nalezeno i několik zrn zlata, která byla předána králi. Význam božídarského dolování začal klesat koncem 16. století. Citelnou ztrátou byla pro místní hornictví vynucená emigrace luteránských horníků a důlních podnikatelů do Saska po roce 1624. Těžba cínu, byť velmi nízká, se v okolí Božího Daru udržela až do počátku 19. století, zcela zanikla v roce 1820.

___________________________________________________________________________

ReBeL - ubytovací a školicí komplex - Boží Dar - Hup spol. s r.o.